|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
|
|
Fenomén chůze
Hlaváčková, Jitka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na fenomén chůze a na její vliv v lidském nazírání na životní prostředí. Chůze je zde pojímána jako udržitelný způsob života a je rozebírána v rámci tří různých rozměrů a to sociálního, environmentálního a duchovního. Práce tedy mapuje význam chůze v lidském životě a její působení na environmentální vědomí. V teoretické části práce je představený sociální, environmentální a duchovní rozměr chůze. V jejich rámci je pak rozebraný vliv chůze na lidské zdraví, vznik a vývoj pěších stezek a na způsoby lidského života. Dále je její část věnována pojetí vnímání přírody a lidský vztah k ní. V empirické části práce je představen kvantitativní výzkum environmentálního vědomí u chodců, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Data z tohoto výzkumu jsou poté porovnána s daty od reprezentativního vzorku populace České republiky získané v rámci výzkumu ISSP Životní prostředí. Klíčová slova: chůze, udržitelný způsob života, vnímání přírody, environmentální vědomí
|
|
|
Fenomén chůze
Hlaváčková, Jitka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na fenomén chůze a na její vliv v lidském nazírání na životní prostředí. Chůze je zde pojímána jako udržitelný způsob života a je rozebírána v rámci tří různých rozměrů a to sociálního, environmentálního a duchovního. Práce tedy mapuje význam chůze v lidském životě a její působení na environmentální vědomí. V teoretické části práce je představený sociální, environmentální a duchovní rozměr chůze. V jejich rámci je pak rozebraný vliv chůze na lidské zdraví, vznik a vývoj pěších stezek a na způsoby lidského života. Dále je její část věnována pojetí vnímání přírody a lidský vztah k ní. V empirické části práce je představen kvantitativní výzkum environmentálního vědomí u chodců, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Data z tohoto výzkumu jsou poté porovnána s daty od reprezentativního vzorku populace České republiky získané v rámci výzkumu ISSP Životní prostředí. Klíčová slova: chůze, udržitelný způsob života, vnímání přírody, environmentální vědomí
|
|
|
Determinanty zájmu o životní prostředí
Vrbíková, Lucie ; Soukup, Petr (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce "Determinanty zájmu o životní prostředí" je kvantitativní analýzou, která se zabývá vlivy na postoje a chování k životnímu prostředí. Konkrétně jsou zkoumány determinanty environmentálního zájmu, škály nového ekologického paradigmatu, proenvironmentálního chování a ekologického aktivismu. Využívána jsou k tomu data z mezinárodního šetření "International Social Survey Project Environment III" z roku 2010. Z analýzy vyplynuly jako silné prediktory především kulturní regiony respondentů a vzdělání. Nejsilnější zájem o životní prostředí mají obyvatelé západní Evropy a anglicky mluvících zemí, naopak nejslabší je v postkomunistických státech východní Evropy. Postmaterialisté a obyvatelé bohatších a vyspělých států mají silnější environmentální zájem a i více věří, že věda a pokrok vyřeší ekologické problémy. Silným determinantem je také vnímání důsledků ekologických problémů na běžný život, čímž trpí převážně mimoevropské lokality. Odpad k recyklaci nejčastěji třídí v západní Evropě a anglicky mluvících zemích. Silná kladná závislost je mezi nejvyšším dokončeným vzděláním a environmentálním zájmem i ekologickým aktivismem, u šetření přírodních zdrojů je slabší vazba.
|
host ::
RSS.